Atmosférická přepětí v rozvodu elektrické energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá problematikou vzniku a působení atmosférických přepětí v elektrických sítích a ochranami před nežádoucími účinky těchto přepětí. Je určena pracovníkům v rozvodu elektrické energie, projektantům energetických zařízení, konstruk­térům přístrojů pro rozvod vn a vvn a posluchačům odborných elektrotechnických skol. Lektoři: Ing. Miloš Doležal CSc., Ing. František Němeček CSc. Redigoval: Ing. Ferdinand Wohlmuth Redakce elektrotechnické literatury — hlavní redaktor Ing. Dr. František Kašpar (c) Ing. Jaroslav Jirků CSc., Ing. František Popolanský CSc. 1966

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Jirků, František Popolanský

Strana 30 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
remanence magnetické tyčinky vzdálenosti od vodiče určí amplituda proteklého proudu. 3. Magnetická tyčinka musí splňovat řadu požadavků: 1. Křivka závislosti remanence intenzitě magnetického pole mít co nejdelší část mezi počátečním kolenem nasycením. Metoda zakládá tom, magnetická tyčinka, vložená směru siločar magnetického pole okolí vodiče, němž protéká bleskový proud podle obr. V Nčince 1025 navrhl Toeplev tuto metodu měření bleskových proudů hromosvodech, Později, lí)32 tato metoda rozšířila při měření bleskových proudů elektrických vedeních podobě magnetic­ kých tyčinek [11, 31j. Koercitivní síla být vysoká, aby romanentní magnetismus neklesal během doby mezi zmagnetováním vyhodnocením nesnižoval náhod­ nými otřesy. Proto magnetické tyčinky skládají tenoučkých drátků nebo plíšků nebo lisují práškového magnetického materiálu. Lewis uvádí, byla změřena amplituda proudu blesku 540 [41J. Vliv vířivých proudů při rázovém magnetování třeba zmenšit té míry, aby magnetováním stejnosměrném poli nastala stejná remanence jako magnetováním rázem trvajícím řádově 10~a vteřiny. Požadovaných víastiiostí dosáhne vhodnou volbou magnetických materiálů. Později, zavedení magnetických tyčinek, již klydonografii měření amplitud bleskových proudů nepoužívalo.jehož koncu přiváděl úbytok napětí klydonograť. Měřilo jím napětí d°)dí Při tčelilo prvnícli měřeních nepředpokládalo, strmost bleskových proudů dosahuje tukových hodnot, složka řádově ovlivní stano- 3 fi/f vení amplitudy proudu. Vliv doby magnetování velikost remanence značně sníží zmenšením vířivých proudů při magnetování vzorku. Pořizovací cena musí být velmi nízká vzhledem velkému počtu potřebných měření. tohoto poznatku uplynulo víco než čtvrt století, než jej elektrotechnici prakticky využili. Potom lze cej- :< ALmosľériĽká přopútí 33 . Její remanence nezávislá tvaru trvání intenzity magnetického pole, němž zmagnetována. M etick y Koncem minulého století zjistil Pockcls, blízko místa úderu blesku zůstávají trvale znmgnctovdny podlouhlé kousky čediče tohoto jevu vyu­ žil stanovení amplitudy bleskového proudu [60]. 20, trvale zmagnettije úměrně amplitudě bleskového proudu. 4. 2